VC pivovaru LITOVEL

VC Litovel nabídla očekávané i překvapující výsledky. Loňský rozbahněný terén vystřídal mnohem ideálnější povrch a ve Slatině se tak mohly odehrát zajímavé souboje. Mezi čtyřiceti sedmi týmy nechyběli hráči ze Slovenska a Polska, ale někteří velcí favorité jako tým kolem Andrzeje Śliże vůbec nepostoupili do vyřazovacích bojů, jiní překvapivě vypadávali v pavouku. Naopak brněnský tým v čele s Jirkou Šrubařem sbíral jeden skalp za druhým a nakonec to dotáhl až na třetí místo. Ve finále zvítězila česká reprezentace ve složení Michal Habásko a Jirkové Korešovi, která si tím nejtěsnějším výsledkem 13:12 poradila s Jirkou Greplem, Tomášem Kutým a Michalem Preussem.

 

Vyrovnané souboje hned od rána

Zatímco loni byl zřetelný úbytek týmů na turnajích, letos je to zatím mnohem radostnější. Potvrzuje to i letošní první turnaj v brněnské Slatině, kam přijelo čtyřicet sedm týmů, tedy o osm více než minulý rok. Počasí letos pétanque přálo mnohem více, přesto ale oproti předcházejícím prosluněným dnům bylo celou dobu pod mrakem a foukal nepříjemný studený vítr.

Hrálo se systémem pětikolového švýcara, ze kterého postupovala šestnáctka. Kvůli nedostatečnému nasazení cizinců svedlo hned první kolo dohromady několik silných týmů, které se tedy zapotily hned z rána. Vzhledem ke zvolenému systému to ale nebyl až takový problém. Přesto se do závěrečných bojů nepodívaly některé silné triplety jako zkušení Poláci či Laďa Husák a Petr Jakubek, kteří hráli s několikanásobným mistrem Malorky Josém Medinou. Naopak nejvíce se dařilo týmu Jirky Grepla, Toma Kutého a Michala Preusse, který neprohrál ani jednou a do závěrečných bojů postupoval z první pozice.

Tažení černého koně

Následující fáze turnaje se vyvíjely zhruba podle očekávání až na jednu výjimku. Jirka Šrubař, který je na turnajích vídán už jen velmi sporadicky, stloukl triplet s hráči Starobrna Jardou Peturou a Karlem Rychtářem a tento černý kůň turnaje, od kterého nikdo žádný zářný úspěch nečekal, začal porážet jeden silný tým za druhým. Svojí specifickou hrou nejprve vyřadili tým Jindry Kauci, poté triplet Carreau v čele s Ivem Michálkem a ztroskotali až v semifinále, kdy v napínavém souboji těsně prohráli s tripletem Jirky Grepla. „Na tom terénu neskutečně dobře kutáleli a hráli s námi vyloženě kulečník. My jsme hráli blbě, že to nemělo obdoby, ale posledním hodem jsem naštěstí o vlas trefil jejich nejbližší kouli“ popisoval strastiplnou cestu do finále valšovický střelec.

Ve druhém semifinále se utkali obhájci loňského vítězství Hanka Šrubařová a Peťa Juráň, kteří si k sobě vzali místo Jardy Vlka zkušeného Kubu Rendlu, a současná česká mužská reprezentace, tedy Jirkové Korešovi a Michal Habásko. I tento zápas byl velice vyrovnaný, ale šťastnějšími byli nakonec hráči v reprezentačních bundách. „Měla jsem už naprosto zmrzlou ruku,“ řekla po zápase  Hanka, která jen slovy doložila, že závěrečné boje se už hrály v pořádné zimě.

Finále 13:12

Pokud bylo semifinále velmi vyrovnané, tak finále bylo ještě o stupínek vyrovnanější a nervy drásající. Zhruba po tři čtvrtině hodině  vedl valšovicko-pražský triplet 7:0, ale žádné jasné vedení to nebylo. Skóre se posouvalo po bodu a každá hra byla hodně vyrovnaná. „Pak začal Habi s Jirkou dobře plasovat a nám plas vůbec nevycházel,“ přibližoval vývoj zápasu Jirka Grepl, který dodával, že celý zápas se hrál na deset metrů a na obou stranách se střídalo štěstí se smůlou. Ke konci zápasu střílel Jirka Koreš za konec, ale netrefil a tak začínal poslední nához za stavu 12:12. „Na deset metrů jsem střílel soupeřovu kouli, ale ta vyndala i naší a my už nebyli schopni přeplacovat jejich dvojku a prohráli jsme. Ale bylo to celkem pěkné finále,“ vysvětloval Grepl konečnou prohru.

V semifinále i finále to bylo trochu o štěstí, komu se podaří přidat poslední bod“ shrnul vypjaté zápasy i Jirka Koreš mladší, který z turnaje dojel domů až v jednu hodinu po půlnoci. „Ráno jsme vůbec nepočítali s tím, že bychom se mohli dostat na bednu. Během celého dne jsme ale až na dva zápasy hráli vcelku kvalitní petanque, takže jsme spokojení,“ popisal Koreš mladší  pocity z celého průběhu turnaje.

V zápase o třetí místo nedal tým Jirky Šrubaře obhájcům vůbec šanci a radoval se ze skvělého třetího místa. Týmy na prvním až čtvrtém místě dostaly poháry, plata piv od sponzora turnaje Litovel a prize money.

Povedená sportovní prestiž

Letošní Velká cena pivovaru Litovel se povedla po stránce sportovní i společenské. Bylo připraveno kvalitní zázemí, turnaj se zbytečně neprotahoval a na hřištích i mimo ně panovala příjemná sportovní atmosféra, které bylo docíleno i díky zákazu prodeje tvrdého alkoholu. Oproti loňskému roku to bylo velice pozitivní zlepšení. Jedinou výtkou, kterou hráči často zmiňovali, byl oběd v podobě játrového guláše, který hodně lidí nejí. Pro příště by bylo dobré zvolit méně problematické jídlo nebo alespoň zajistit alternativu.

Celkové pořadí:

1.
Michal Habásko (AURA Havlíčkův Brod)
Jiří Koreš st. (PC České Budějovice)
Jiří Koreš ml. (PC České Budějovice)

2.
Jiří Grepl (SKP Hranice VI.-Valšovice)
Tomáš Kutý  (SKP Hranice VI.-Valšovice)
Michal Preuss (POP Praha)

3.
Jiří Šrubař (Carreau Brno)
Jaroslav Petura (1. Starobrněnský PK)
Karel Rychtář (1. Starobrněnský PK)

  • zpracoval: Honza Michálek
  • dovětek: František Harašta

Samozřejmě, že turnaj se neobešel bez pár opodstatněných, či méně opodstatněných připomínek ze strany takřka 150 hráčů. To by snad u nás (SLOPE) ani nešlo.

  • prvním zádrhelem byl ranní telefonát od hlavního rozhodčího, kterým sděloval, že se ze zdravotních důvodů nemůže turnaje v této roli zúčastnit a tudíž se omlouvá. Následovalo hledání náhradního řešení, protože do začátku turnaje zbývalo něco přes dvě hodiny. Jako alternativa se nabízela na tento post nominovat „ajťáka“ Milana Haška, ovšem toto řešení se záhy ukázalo jako neprůchodné, protože výše jmenovaný prostě neměl zkoušky na rozhodčího. Nezbývalo, než přeskupit jeden triplet, mimo jiné již jednou měněný, vyčlenit z něj hráče oprávněného řídit turnaj a místo moji maličkosti mohl hrát Milan i přes povinnost vést turnaj na počítači. Mimochodem se této úlohy zmocnil bez sebemenších problémů.

  • nemenším problémem bylo připravit jídlo – oběd pro 150 osob. Nevím, jaké kdo má jaké zkušenosti, ale v podmínkách naší klubovny s jedním plynovým sporákem to nebyla žádná procházka růžovým sadem. Protože tento job zbyl na mě, záměrně jsem volil jídlo, ke kterému nemusely být přílohy v podobě bramborového salátu, rýže apod. To bychom opravdu, ale opravdu (jak by pravil jistý Václav) nestíhali. Zvolil jsem drůbeží játra po andalusku, pokrm to dodatečně zvaný mnohými hráči jako játrový guláš, s tím, že přílohou bude chléb. Moji chybou byl špatný odhad ve stravovacích návycích hráčů, když někteří z nich při výdeji stravy oznámili, že prostě vnitřnosti nejí. V tom případě jako slabou náplast jsme jim nabídli párky s hořčicí a houskou. Pro mě je ponaučením pro příště – vnitřnosti nee.

  • dalším, pro mě miniproblémem bylo nasazování hráčů. Domácí, to znamená čeští hráči, mají určité bonusové body, podle kterých se nasazují. Ovšem u cizinců toto pravidlo při nasazování absentuje. Proto jsme po domluvě s delegátem celkem 5 týmům dali virtuální bonus, ten byl ovšem, jak se později ukázalo, nedostatečný. Proto jsme pro jistotu přidali ještě jedno základní kolo a tak místo 4 se hrálo 5 zápasů, které zaručovaly u některých i při dvou prohrách se dostat do osmifinále. Místo, aby u většiny hráčů toto opatření bylo kvitováno s povděkem, u některých se hrálo zbytečně dlouho a na druhou stranu někteří si málo zahráli a chyběla jim dohrávka např. o 44. až 47 místo.

  • na negativní hodnocení od Habiho jsem v podstatě zvyklý i když s ním v mnoha směrech nemohu souhlasit. Např. výše startovného vs. jídlo a prize money.

  • k jídlu: ráno vánočka a káva, dále plata zákusků, dále pivo nebo kofola a již výše zmiňovaný oběd

prize money: 6000,- Kč rozdělených pro první 4 místa 3000/1500/900/600,- Pro někoho málo, hlavně pro vítěze. Ovšem podotýkám, pokud přijel na náš turnaj s tím, že si zde vyhraje na pokrytí nákladů za účast na MS v Tahiti, tak byl na omylu. Ale jako kapesné to není k zahození… Kromě toho poháry pro každého ze semifinalistů a plata piv od sponzora turnaje.

Díky